9.7.2013
Koupime letenky a vydáme se na cestu do Latinské Ameriky! Napad to byl a stale je skvelej, ale… ono to nejak neni koupit letenky, stihnout letadlo (hehehe) a letet. Nekolika mesicni organizace tohohle vyletu byla o dost narocnejsi nez nekolika denni vylety po Evrope.
První společná cesta mimo Evropu
Z planovanych tri mesicu se stalo sest tydnu, za ktere jsme vlastne radi. Termin vysel tak uzasne, ze se muj velky konicek v nakupovani levnych letenek smrskl na to, ze kdyz uz za ty prachy, tak at to stoji za to. A to snad bude. Vykoumana cesta do Latinske Ameriky bude pres Londyn, New York a Miami do La Pazu v Bolivii a zpet z Ekvadorskeho Quita do Miami (tady se 3 dny budem valet a opijet se radosti nebo smutkem, ze je to za nami) a z Miami na 4 dny do New Yorku ( shopping, baby).
Plánovat cestu mimo Evropu zabere podstatně víc času
Po nakupu letenek vsak následoval kolobeh dalsich dulezitych veci, bez kterych to proste nejde: ockovani proti vsemu, pojistovani proti vsemu a nakupovani nejruznejsich potrebnych super lehkych veci, ktere budeme celou dobu tahat na zadech. Serpy si budem delat sami sobe, samozrejme (teda 50% vypravy si to stale mysli).
Proč je první příspěvek na blogu spíš o blbosti než o cestování
Duvodem, ktery me vedl k napsani prvniho prispevku jeste pred odletem vsak byla dnesni historka. Svete div se, ale objevila se u me cestovni horecka. Kdyby blbost nadnasela, tak jsem uz v Peru, protoze tohle se fakt muze stat snad jen me.
Zacalo to zcela nenapadne pred 2 dny, kdy jsem si uvedomila, ze uz mam nejake veci pripravene, ale chybi mi tam pas. Zlehka sem prohledala pokoj doma. Po zprave z Prahy, ze tam taky neni, jsem zacala byt docela nervozni. Jeste jsem vyzkousela, jestli nahodou nechteji byt moji drazi rodicove strasne vtipni a nemaji ho. Nemeli. Vrcholem byla bezesna noc, kdy uz jsem vedela, ze mi cestovni biometricky pas za 4 dny neudelaji a pomalu sem se loucila s vidinou nejakeho cestovani. Hola, hola, Machac vola….
Po prijezdu do Prahy nasledovalo prohledani vsech zakouti a papiru…a nic….zoufalstvi uz bylo fakt obrovsky. A pak me napadlo posledni misto – knizky. Nebudete tomu verit, ale byl tam! Poflakoval se mezi ucebnici mezinarodniho obchodu a managementu…Jak poeticke! Vtipne je, ze se mi tam dostal, kdyz jsem nesla vsechny knihy z VSE do antikvariatu. Vzali mi jednu za 93 Kč. Pekne dekuji…Mno a ten zbytek, ktery by stal asi tak bambilion, putoval i s pasem do knihovny….
A takle to vypada, kdyz ma blondyna neco zarizovat….
Pristi prispevek bude plan nejlepsi mozne cesty. Ale i ty Pane, i ty nase jsou nevyzpytatelne….
Budte dobry a ctete nas blog!
